Jak sme se do naši chýše nastěhovali i s kocourem Ferdou tak myši hromadně balily kufry a z naší chýše prchaly bo Ferda byl neuvěřitelný a poctivý myšochyt žádný myší kožíšek mu neunikl a tak sme si ho hýčkali a rozmazlovali,miloval teplo v zimě mě vytáčel jak radiátor skoro vařil jeho skura už málem smrděla spáleninou a on se na něm převaloval a mnˇaučel přilož,přilož,raz tež tak večer jako vzorná novomanželka čekám na drahouša než dorazí z odpolední šichty,lebedím si na ministerstvu úlevy zahřívám prkýnko pana ministra naráz bum bác krve by se ve mně nedořezal jak sem se lekla eště že máme ministra klasického a ne teho bulharského bo kdo ví jak by to dopadlo bo se nečekaně s rachotem rozletělo okno a v okně se objevil on našich srdcí šampion kocour Ferda
no se mi ulevilo,co by strávník Ferda nebyl vybíravý raz jak měl drahouš narozeniny i když byla středa a to byly kdysi takzvaně sladké dny sem tuto středu pojala netradičně a připravila na oběd klasický oblíbený řízek než sem ho ale usmažila sem si všechno hezky přichystala,asi roční prvorozenou i s taškou naložila na kolo a jak Šurkovski šlapala do pedálu na nákup do samošky,jak sem schvácená s jazykem na vestě dorazila domů sem se začala zhánět po připraveném řízkovém polotovaru bo ho bylo třeba usmažit si pravím kurnik sem blázen či co dytˇ tu byly kam se poděly,naraz sem učula spáleninou smrdící skuru co se spokojeně válela na rozpáleném radiatoru a zoufale sem zařvala ty hajzle jeden,jeden ti nestačil musel si zežrat všechny tři vyzbrojená pantoflem sem se zuřivě vrhla na kocoura ten ale na nic nečekal a prchal,skočil na kliku dveří ministerstva úlevy ty se otevřely a šup okýnkem zdrhnul ven,no a tak co náš nenažraný kocour měl řízkové hody my sme drahoušovy narozeniny oslavili vaječnou omeletou,tež se nedá zapomenout jak náš kočičí gurmán jak sem si tak raz s prvorozenou ohřála párky prostřela stůl,kocour seděl se slinou v hubě a čuměl z okna tak sme se šly obě dvě podívat na co to čumí no a venku na loji se houpal datel tak sme na něho tež obě dvě čuměly čeho ten nenažranec využil a párky nám zežral,byl teda inteligent bo asponˇ chleba nám nechal.
O zraněních Ferdy raději psát nebudu bo po tom jak sme málem křísili mojeho bráchu jak se kdysi sekaly louky kosou a on Ferdu v te trávě neviděl a kosou ho nabral nebo jak chodil Ferda na zálety susedum do stodoly za jejich kočkami a chudák sused měl málem mrtvicu bo ho v seně tež neviděl a nabral ho vidlama tak to by slabší povahy mohly začít omdlívat takže to vynechám,ale ujištˇuju vás že všechno to kocour přežil,byl to náš mazlíček kromě myši by ani mouše neublížil dokonce i jak náš třetí v pořadí druhý synátor měl svoje chovatelské období tak i jeho žáby a korely Ferda přehlížel a měl přátelské vztahy i s našim druhým kožichovým mazlíčkem fenkou Ronou,která jak se u chýše objevil jakýsi cizí pes a chtěl Ferdu prohnat tak vetřelca vždycky hnala svinˇským krokem,Ferda vděčnost projevoval tak že u misky byl první a ochranitelka čekala až co na ni zbude,milovali ho všichni hlavně návštěvy co přijížděly svojima plechovýma mazlíčkama a Ferda na naleštěných kapotách rád vylehával a zanechával nepřehlednutelné stopy,tak to ho samou láskou naháněli a slibovali a slibovali.Kocour Ferda byl prostě náš mazlíček a žil s náma celých patnáct roků.
Prostě byl to Ferda! ;-)))
OdpovědětVymazat