Šmolcovani

Sádlo v našim regionu převzate z polštiny  mu regionální zobáky  mluví šmolec,evoluce se pohla je nová doba,nové století a dvojka v novym mileniu  a  šmolec se propadl na dno potravnich dějin,naša familia se ale drží tradic a sádlo patří mezi naše oblíbené pochutiny bo jak praví můj drahouš je chleba ze sádlem a s cibulou či teplé čerstvé  škvarky nejlepší zákusek od capačku si pamatuju u babičky vypaseného bravka v chlívku a kameninový hrnec sádla ve studené komoře bo ustředni topeni v te době patřilo do vědeckofantasticke  kategorie

v době jak televize eště vysílala černobílý monoskop,počítače,tablety a mobilní chytrolíni stejně jako ustřední topení patřily do vědeckofantastické kategorie naše potomstvo a spol. vymetalo kdejakou škarpu a v lese znali každou zlomenou haluzku a  potom co lednička prázdná stála vypnuta od zdroje  hlavou dolů a nacvičovala jogu bo dva dny se v ní přelíval jakýsik plyn,aby namrazila,

Zobák k zulibani

Pajtašek v našim regionu znamená malý gizd co má za každé situace zobák k zulibani,ale až po tom co pajtaškova pinda uzraje bo za čerstvy korálek jeden neví či si má dát po hubě sám sobě či v jaké stoce korálek našel

ve spisovnym slovníku pro synonyma je huba uvedena jako tlama,pusa jako polibek,pysk obecně spisovný výraz použivaný ve smyslu mysliveckym jako pysk zaječí synonymum nemá,hantyrkovy pysk či huba sou v podání malých gizdu korálky co zapustí kořeny v mozkovně a stejně jak Pavlovy psy reflexivně slimtají,určitá pinda vyvolá akci nejenom úsměvnou reakci,

náš tenkrát asi šestilety malý pajtašek ze svojou mamou s naši prvorozenou se promenadovali po místním parku kde za slunečného dne babího léta chytalo bronz půlka města,malý gizd proletěl křoviskem a vřeští cosik ve smyslu že mami utři mi ten pysk bo se mi tam přilepila jakásik pavučina,prvorozená praví gizdovi nemluví se pysk,ale obličej či pusa,synek zakabonil svůj malý ksycht a praví prý čemu taťka pysk může mluvit a on ne načepyřena hájí otca malého gizda ve smyslu,že to asi špatně slyšel bo taťka tak ošklivě nemluví,jak děvucha pajtaškovi zobák utírala mu cenzor zajiskřil a s roztomilosti malého pajtaška se připtal,proč mu teda tata onehda jak robil bachařa bo ona jako mama byla na jakýmsik babskym spichu pravil,že jak nepřestane vřískat a neuklidí ten bordel v dětské cimře dostane po pysku,

rodina a škola

Raz tak náš nejmladší tenkrát eště studující kuchtík dorazil z učiliště domů mi praví matko opraš vycházkové křusky si žádána,škola v rámci spolupráce na všech frontách vypsala třídní schůzky,pravím si no potěš koště to zas bude maras bo po šachové partii ministerstva různě učiliště poslučovali a některé obory přestěhovali a tak jak sem tam byla poprvé sem bloudila jak pověstný Holanďan.

U dveří stál školní pikolík co mě poslal po žluté značce do žlutého pavilonu,tam stál další pikolík co mi sdělil,že dotyčný obor je sice ve žlutém,ale pokročilí sou v pavilonu modrém a jak cvičence spartakiády mě nasměroval na modrou značku,byla to dobrodružná výprava a připadala sem si jak prvňáček co se při hledání pokladu těší na lízátko bo v modrém pavilonu už nestál pikolík jenom tam visela cedula jak vrata že z technických důvodů je pavilon mimi provoz a tak ať šupajdím po bílé značce do bílého pavilonu,pravím si jak v blbym domě a myslela sem na to či tam na mě nečeká polstrovaná cimra či pavilon opic.

Po dvaceti minutách sem konečně s pocitem štěstí a očekávání sladké odměny dorazila do určeného prostoru,kde mě v prázdné třídě sice bez lízátka ale s jásotem přivítal třídní profesor,který už byl málem na odchodu s pocitem že všichni jeho studenti mají dementní nebo nezodpovědné rodiče, třída se pomalu začala plnit a tak sme třídního profesora ujistili o tom,že dementní je školní pikolík co nás vláčel od čerta na bílou a že o naše studující potomky máme neutuchající zájem.Nakonec sem křusky oprašovat nemusela bo na hlavní frontě řádí virus a tak škola dostala mimořádné volno a rodiče tidli číslo na třídního profesora a tak kdo z rodiču prahne po informacích může s profesorem potidlat tidliaparátem bo nová doba si žádá nové postupy a tak

invazista

No,můj milý deníčku to zas bylo halo,určitě se otřásala i vesmírná červí díra a jestli kajsik kolem naši osy kroužili ufoni určitě zbalili bágly a vyfičeli,všechno to začalo jak se přifařila moja kámoška ypsilonka,pozadí si válíme venku na houpačce, rochníme se na sluníčku,popíjíme kofi jak mluví můj drahouš kvokáme,ypsilonka kvokla že jak je to krásné být uprostřed teho podzimního dění,jak to z teho lesa krásně všechno tym podzimem voní a prý ta paleta barev,pravím ji kvokáš tak poeticky,ty si spala v knihovně?přijeď za měsíc jak ten bordel spadne a listí budu mít i v pelechu pod zahlavkem,zima bude jak v morně můžeš si přit hodit čtverylku s hráběma,ypsilonka do mě prý zkazíš mi každou radost a