kapitola čtvrtá

Je tu pátek,poslední májový,poslední pracovní den týdne,předsvatební víkend na obzoru,svítičko má slunit jako zblázněné,očekává se vedro,všichni se těší jak se budou válet a lenošit a já?Já mám malé noční můry,svatba našeho uzlíčka se blíží a všichni pomalu podléháme předsvatební horečce.Nevěstu přepadají deprese při pomyšlení na to jak ji před svatbou přes noc na nose naroste velká bradavice,nebo aspoň beďar,jak urychlí cestu do auta pádem ze schodů a podobné hovadiny.
Náš uzlíček má doma na lednici připíchnutý nevěstou sestavený seznam věcí na které nesmí zapomenout,jako nezapomenout občanku,prstýnky,vyzvednout kytice včetně návrhu jak zdobit auta a hlavně nezapomenout sám sebe.Kromě depresivních stavů to vyvolává i kladný jev,protože od chvíle co se tam seznam objevil se lednici vyhýbá mílovými kroky.Absolvovali jsme taky menší anabázi kupování společenských hader,protože svatební protokol si to žádá.Zasloužili by jsme diplom za ušlých nejméně sto jarních kilometrů,protože pokud nejste zrovna milionář,nebo nemáte strýca Onasisa sehnat slušné společenské oblečení je nadlidský výkon.
Hader se všude válí celkem dost,ale kdo by chtěl na svatbě svojeho uzlíčka vypadat jak vosková figurína či jak úředník magistrátu v nejhorším případě jak by se chystal do rakve,límečky,fižička už jenom ten balzámeček chybí.Zaznamenala jsem,že dospělá mužská populace se oblékne celkem rychle a slušně,ale na nás na baby se moc nemyslí,silonové materiály a fižička mně přivádějí k šílenství v jednom ryžojedovým krcálku jsem málem rákosníkovi jednu ubalila,protože obleček,který by se mi jak tak zamlouval měl pouze na nitěnky,dotáhl jakýsi otřesný komplet a prohlásil,že paní je moč vybíravá a že ši moč vybírat nemůže v duchu si pravím co to je za trotla co do mojich hadru plete moji moč jak rákosník dodal že protože na moje prša prý nikde nic jiného nešeženu,jak můj drahouš zahlédl ohnivou jiskru v mojim oku vypařil se  jak pára nad hrncem,nakonec sem i já na sebe obleček sehnala a ještě k tomu o dva čísla větší,takže jsem si obleček musela dát ještě poopravit
v dalším ryžojedovým krcálku už  jsem pod krkem držela dalšího rákosníka,když naši pošuci zkoušeli kalhoty,které,byly malé nebo velké a on se mi snažil za každou cenu nějaké vnutit s tím že opašek to špraví,trošku mi ujel nerv a pravím mu že ho tím opaskem lisknu,že to eště neviděl bo kupuju kalhoty a ne pytel na prdel po asi sto ušlapaných kilometrech se nám podařilo konečně nějakou tu slušnou šmatku sehnat.
Tento týden jsme taky jako parta hic svorně všichni gruntovali naši chýši od sklepa až po půdu,teď vážně uvažuji o tom že bych vytáhla vánoční jolku a když je tak hezky napečeno a vygruntováno bysme mohli při jednom oslavit i vánoce.Všeobecné veselí u nás vyvolala moje návštěva kadeřníka,melírek a střižená nová fazonka vyvolala reakce pošuků jako tati kde je naše maminka,nebo no tati tys vyměnil babu?No a když večer dorazil náš mládežník z práce volá tati v obýváku je jakási cizí baba.(blbečci)Zítra je sobota a nás čeká velké balení a rozvoz koláčů,to zas bude blázinec.Pošukům,abych huby zašila aby něco zbylo i pro svatebčany,drahouš ten zas kajsik zaleze bo jak se mluví kaj se robí tam nepřekáží,uzlíček s nevěstou si půjdou po krku,protože se určitě něco pose…no prostě bude ta spávná předsvatební nervozní atmosféra.
1  2  3  -  5  6  7

2 komentáře:

  1. Marcelko, hezké vzpomínání a s tím oblečení, tak to je někdy opravdu umění, dnes jsou všude Rákosníci, jsou jak nitěnky, jak píšeš. ale české holky, dobře živené nemají moc šanci. Je pravda, na běžný nošení se tam kupuje dobře, ale na lepší příležitost se musí někam do butiku ... no hlavně, že jste dobře všechno zvládli a dnes už jen vzpomínáš ... pěkný večer žabička.

    OdpovědětVymazat
  2. Jak kdysi řekla Žabička, dobře to určitě dopadlo. Zajdu zase zítra, pokud mě to nezláká vědět jak to dopadlo :-)

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/