křusky pudové

 V pondělí jak sem dokřuskovala do mateřinky v šatně hned ve dveřach mě štorclo,začala sem snoplit a snažila se otočit na kramfleku a vykřuskovat roha bo tam místo moji oblíbené záskokové soudružky byla uzdravená ručníková soudružka,sestra mě předala do jejich pařátu a z šatny vyletěla jak holubička ze skály, ručnikářka se vtírala prý jak dlouho sme se neviděly a prý že sme ji my jako děcka chyběly,byla dobrá že by se na chleba dala namazat,
ja sem te její báchorce moc nevěřila a že sem zrobila dobře sem se ujistila hned po svačince bo sme šli na procházku na kterou nás vodili na špagátu na kterým sme měli každý svoje držátko a chodili v zástupu jak husy na pastvu,stáli sme na startu ve vycházkových křuskach,drželi se špagátu připraveni vykřuskovat jak po mě ručnikářka začla štěkat,že jak se špagátu pustím mě ku němu přiváže jak psa ku budě.
Na oběd byla dušená mrkvička,kterou sem celkem i ráda žvýkala jenom ju nesměla vařit jakási pomatená kuchařka co do ní dávala hrášek,než sem mrkvičku začala žvýkat sem si pracně hrášek vycvrnkala na kraj talířa, jak to zmerčila ručníkářka zamíchala mi hrášek zpátky do mrkvičky a prý snězené bude všecko a rvala mi plnou lžičku te nechutnosti do huby,při třetím soustu sem ji to v kompletu i s bramborama a hráškem vrátila zpátky do talířa, vytočená ručnikářka valila hlavou o stůl a prý co komu zrobila,že vyfasovala zrovna mě.
Po vyblitym obědě sme šli hnípat,zatím co záskokové soudružce nikdy nevadilo,že sem hnípala s otevřenýma očima, ručnikářka dostála svoji pověsti a na hubu mi zas přistartoval pruhovaný ručník bo spát se prý musí,
jak odpoledne sestra pro mě přišla sem snoplila,že už tam nechcu chodit a začala sem sestru vydírat,že jak mi nekoupí tu zmrzlinu,abych mohla chachrat doma,že tatovi připomenu báchorku o zabouchnutých dveřach,sestra byla neoblomná a zavřela mi tipec,že prý báchorku o zabouchnutých dveřach jaksi rozdýchá, ale moje chachraní si na svědomí neveme bo to by tež mohla chytit na pysk a hausarest na doživotí,
moje dětská dušička byla zhmožděná a zatoužila po odvetě či vřelým obětí??nevím,ale pamatuju si jak sem před konzumem měla čekat na sestru, která nakupovala proviant,mi padnul do oka abus na zastávce kde sme s babičkou nastupovaly jak mě každý pátek odvážela k nim na dědinu v hlavě mi zaharašilo,probudil se pud delikventa a křusky předškolní se rázem přetransformovaly v abus křusky ……
1 2  3  4  5  6  7  -  9

2 komentáře:

  1. Jo, dětský bystrý křusky se někdy připomenou v nevhodný okamžik...

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím tě a konstatuju, že jsi v dětském vědu byla pořádně "samostatná" ;-)))

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/