valda


Jak tak zblbnutá mládím sem se vdala a narodil se nám první věčně hladový a uřvaný potomek dcera jak měla asi osm měsíců tak volat sme mohli akorát tak z okna bo v té době Beluv vynález eště nebyl až tak rozšířený a na dědinách chyběly sloupy kaj by se ty telefonní dráty natahali a o mobilních bazmechtach co se podobají utrženému sluchátku v té době eště nic nevěděl ani pan Macourek,
nám babička napsala dopis to byla taková smska napsaná na papíře zalepená do obálky na kterou se napsala místo čísla adresa příjemce,nalepila se známka a smska putovala poštovním vlakem k příjemci a trvalo to tak minimálně tři dny že či by sme ji teho načeho potomka tež nepřivezli ukázat bo je to daleko a ona už si na takovou cestu netroufá no mladá a blbá sem si poprvé uvědomila,že moje babička už je vlastně pra babička a nedočkavě sem čekala až ku nám zavítá můj bráška a jak spolu zabalíme bágly a vyrazíme spolu za babičkou s naším miminem bo drahouš v té době makal jak barevný plantážník a dovolenou mu nedali,můj bráška tež byl pro každou srandu naše mimino zbožnˇoval takže mu nedělalo problémy v Praze dvě hodiny lítat a hledat kočár po vagonach bo se kajsik poděl či ho Caprfild kajsik zašantročil či co nevím jak se konečně našel a spoj na Cheb si to šinul bez nás,
bráška neváhal uplácet mašinfíru Krušnohorského expresu,který zavazadla nebral,úplatek zabral i díky tomu že naše batole řvalo až mašinfíru uřvalo a šťastně sme pokračovali v cestě,jak sme se blížili blíž a blíž cíli sme zpomínali na nejkrásnější zážitky z prázdnin u babičky a přemýšleli či nás pes Cigán eště pozná a jak přijme naše batole na nádraží sme psa Cigána vyhlíželi i s babičkou, ale babička byla sama bohužel nám babička oznámila,že Cigán už měl úctyhodných devatenáct roků a šel do psího nebíčka,ale že má pejska nového a že si ho určitě oblíbíme bo to je takový malý mazel,jak sme přišli ku brance vytáhla babička ze zástěry klíče co nás trošku zarazilo bo u babičky se nikdy nezamykalo a babička už volala Valdo Valdíčku vedu ti hosty,
jak babička otevřela branku nás coflo bo přiběhnul malý roztomilý mazel velikosti telete,kterému tekly sliny až na zem a jak radostně štěknul sme jeho slinou měli zalepené oči i huby,oslintaní sme byli od hlavy až k patě i s kuframa,naše babička nebyla žádný troškař a jak komusi přebývalo štěně bernardýna poskytla mu ubytování i stravu zdarma,pro něho bo myslím,že babičce prožral nejmíň půl důchodu bo jak sem se babičky zeptala kolik ta bestie zežere mi odpověděla že moc né jenom tak tři pekáče denně a žrádlo mu vařila v prádelním hrncu,jak sem viděla ty pekáče do kterých strkal svoju uslintanou tlamu sem šla do kolen bo to nebyly žádné pekáčky jak sou ty naše na jednoho ptáka a šlus byly to staré obrovské pekáče na kterých by se hravě upekli i dvě husy,babička byla vzorný chovatel,Valdovi nic neodepřela a tak z Valdy vyrostl exemplář před kterým se křižoval i veterinář co ho měl v péči,raz jak tak nenažraně slintal do svojeho pekáče a hltal svoji odpolední svačinku naráz z ničeho nic lehnul na zem kňučel a vyl bolestí,strejda co chtěl tenkrát udělat z Cigána plaveckého přeborníka jak to viděl babičku zeřval jak malé děcko,že ho furt přežírá a že má určitě jakousi koliku skočil do auta a jel pro veterinářa,jak přijel veterinář tak celý spocený strachem
bo oni dva si jaksi do oka nepadli se ku Valdovi přiblížil a že mu musí píchnout injekci,podařilo se veterinář Valdu ohledal a konstatoval to není kolika má vyraženou sanici lidově řečeno vyhodil si hubu z pantu,bylo třeba Valdu naložit do auta a odvest na rentgen a hodit tlamu zpátky co byl ale problém bo Valda jaksi auta nesnášel a dobrovolně do auta nevleze a jak mu po injekci trošku otrnulo zapomněl komu vděčí za zmírněné utrpení začal na veterinářa tou vyhozenou tlamou výhružně vrčet a důrazně proti jízdě autem protestovat,veterinář mu píchnul další injekci a konstatoval to uspí i krávu,čekali až usne,neusnul,byl jenom jaksi zblbnutý tvářil se jak zhulený idiot a tak ho můj brácha,strejda a veterinář ve trojku naložili do auta a odvezli na veterinu,tam se vyhozená huba z pantu potvrdila a tak než z něho všechny ty drogy vyprchají ho připravili na odvážný krok vrátit nebohému psovi hubu zpátky,jak jinak než nebohému psovi vrazit jednu do tlamy na první pokus bo kdo ví jak by dopadnul pokus druhý,tak zhuleného oblbnutého psa posadili,strejda ho držel a veterinář se rozmáchnul a psovi jednu vrazil, nastala akce reakce bo jak to zrobil,Valdovi huba skočila zpátky kam patří a vystartoval na nebohého veterinářa,který duchapřítomně vyletěl jak raketa země vzduch ze dveří ordinace a Valda mu stačil rozervat akorát rukáv od pláště.Valda byl opravdový drahoušek před babičkou se tvářil jak milius jak ale babička vytáhla paty z branky tak to bylo o hubu si zajít i na ministersto úlevy…………

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 * 18 19 20

1 komentář:

  1. To byl zkrátka miláček a drobek. Vlastně asi pořád je, akorát je možná klidnější, když už mu jednou někdo nabil hubu. Krásné časy s Valdou :-)

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/