čuníci,prasátka,vepři

Na seznam domácích mazlíčku patřících do podskupiny žrací,nesmí chybět chov prasátek,čuníku a vepřů…..to je skupina u které pravidlo žádné jméno platí dvojnásob,bo si ho oblíbíte,vychováte prase a zkončí bůh ví v čím žaludku,můj tata přes chov tychto mazlíčků byl expert a vyřešil to tak,že každý čuník co se rochnil u něho ve chlívku měl univerzální jméno a protože ty růžové roztomilé rypáčky vozil ze Slovenska,každý kousek se jmenoval Šandor.Když náš soused zemědělec a můj tata viděli,že i děvucha z města zaopatří neposednou drůbež,spiklenecky se na sebe culili a snažili se mně zlomit a že mi čuníka zaopatří,razantně sem to odmítala,drahouš po zkušenostech s krůtama se raději do otcovsko sousedského spiknutí nezapojil a hájil se chlopi neblbněte nejsem dobrodruh,bo dobře věděl že strany 63 se nenažere a gauč v kuchyni byl obstarožní a zaražené péra v plotýnkách mu nedělaly dobře.
Když náš teďka už dospělák si zarazil třísku hluboko do ruky a pěkně mu to hnisalo,takže sme museli chodit na čištění a převazy,nedaleko od nás bydlí zdravotní sestra,která v té době fungovala něco jako místní odchytová stanice bo každý než se rozhodl šmatlat se 4 kilometry na středisko zašel k ní na poradu a pak podle situace,protože široko daleko měla též služební tidliaparát volala dochtora,tak si našeho synka vzala pod patronát a na převazy sme chodili tam a to se mi stalo osudné bo oba dva se svojim chlopem byli vyhlášeni vášniví chovatelé všeckého možného a zrovna se jim jedna sviňka oprasila a po zahradě se jim rochnilo pěkné stádo různobarevných strakatých rypáčku z kterých naši potomci byli úplně paf.No ale musím se přiznat,že fakt byli rozkošní a chlop naší zdravotní sestry mně pomalu začal nahlodávat kecama,že to nejsou obyčejné prasátka,že jsou to prasátka vietnamská a že se kolem nich nemusí tolik chodit jak kolem normálních čuníků a že děckam se též líbí a podobné kecy(no mimochodem děckam by se líbila i opica na lustru)a že by určitě tež vypomohly,
děcka nadšeně jásaly a přikyvovaly a že budou vypomáhat,nevím,ale asi sem měla momentální zatmění mozku a z jedného převazu sem jeden kousek dotáhla do baráku,drahouš,když ho viděl mně hned ujišťoval,že s tym nemá nic společného a že si to ze susedem a mojim tatou vyřídí a čuně půjde z baráku,tak mu pravím klid drahoušku viděla sem ti na očích,že by sis takového čuníka přál tak sem ti ho pořídila,nenápadně sem případné komplikace spojené s chovem čuníka přenesla na drahouša,ten se chudák ujistil,že oběd bude na talířu a ne v kuchařce a že mu nehrozí obstarožní gauč v kuchyni a šel čuníkovi spíchnout ubytování.Susedovi zemědělcovi údivem lezly oči z důlku a můj tata stroze dodal no konečně si dostala rozum a můj drahouš v jejich očích stoupnul v ceně že není žádný podpapučák bo si dokázal poradit s městskou slečinkou a pořídil ji čuníka do chlívka.A tak začal chov domácího mazlíčka patřícího do podskupiny žrací…….

1 2 3 4 * 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Žádné komentáře:

Okomentovat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/