kapitola čtvrtá

Konečná???

Dojeli jsme na malé náměstíčko,drahouš vytáhnul nějaký zmuchlaný cár papíru,že jde pro občanskou nápovědu kudy tudy se dostane na adresu co má napsanou na tom zmuchlaném cáru,do ruky mi vrazil pár drobných a poslal nás s pošukem do nedaleké cukrárny pro zmrzlinové osvěžení,bo se blížilo poledne a sluníčko začínalo připékat,tady sem vyslovila domněnku,či mně drahouš nehoupe,že tu nikdy nebyl,bo nevím kdy tu cukrárnu zaregistroval,suše mně odbyl,že oko není ucho,oko vidí,vykopnul nás z japončíka a šli sme s pošukem pro zmrzku,drahouš šel vrazit mince do parkovacího jak on říká vydřiducha s pošukem přecházíme cestu,když kolem nás profrčel povědomý japončík co ho řídil stejně povědomý chlop,pošuk praví,viděla sto,on nás tu nechal,myslíš že ty drobné nám budou stačit na vlak,pravím mu synku to neřeš bo až bude tvůj otec potřebovat čisté fusekle nebo košilu eště rád se pro nás vrátí.Koupili sme zmrzku,šli zpátky na náměstí,padli zadkama na lavičku a přemýšleli či nás tam drahouš fakt odložil, či se pro nás vrátí,pravím synkovi nic se nestarej,když nás tu nechá tak tu zůstaneme,večer pro nás přijdou uniformy zavřou nás za potulku a tak budeme mít stravu i střechu nad hlavou zadarmo,najednou pošuk zpozorněl a praví je tu a dívej co ten tata robí,jezdí dokolečka jak ichtyl,tež sem zpozorněla a pravím ja synku máš recht tvojemu tatovi asi z toho sluníčka hráblo v bedně,dojíme bo s tym osvěžením nás do japončíka stejně nepustí,abysme mu jeho milovanou gejšu nezneuctili nějakým drobečkem a pak se pokusíme ho stopnout,kdo ví jestli nás eště pozná,dojídáme když se ozvalo šílené troubení až všichni co tam též posedávali vyskakovali rovnýma nohama,bo si mysleli,že je vyhlášený nějaký poplach,pochopili sme s pošukem,že nás drahouš poznal,že nezapomněl,zvedli sme zadky skočili do japončíka kde nás drahouš zdrbal,že on tu jezdí dokolečka jak ichtyl a my si sedíme jak by se nechumelilo,tak mu pravím chlope je červenec většinou chumelí v prosinci a projevila sem obavy o jeho duševní zdraví on mi naoplátku vyštěkal ty drobné co mi dal na zmrzku bo automat vydřiduch po něm chtěl 25 kaček na hodinu,které už neměl a hodinu by tam stejně nestál,tak zajel pro nápovědu kudy tudy na adresu co měl na tom zmuchlaném cáru a pak raději kolečkoval kolem náměstí,tak mu pravím tak co si stěžuješ,pošuk si přisadil bo by ho prý zajímalo kolik asi stálo to prokolečkované palivo,drahouš se nenechal vyvést z míry a praví tu nejde o palivo,ale o princip a vydřiduchy,tak to mu pravím vy chlapi se rádi otíráte o babskou logiku,ale ta vaša chlapská je nějaká uchylná bo nevím,ale s jednym vydřiduchem si vydrbal,ale toho druhého eště většího podpořil,že sem radšii hubu nedržela bo sem dostala držkovou,že kdyby sme se nestarali o capiny a čuměli trošku kolem sebe on nemusel půl hodiny kolečkovat (mimochodem nebylo to půl hodiny,ale desete minut)ukončil drahouš debatu.Zastavil,cár papíru strčil zpátky do kapsy a praví vystupovat konečná....