kapitola třetí

Za Ostruhem si klidně a bez ostudy stojí ukazatel a na něm směr Bzenec a Břeclav,drahouš samozřejmě odbočil,malinko mně to zmátlo,bo v itineráři se žádné písmena co by se podobaly názvu Bzenec nevyskytovaly,tak nakuknu do mapy a pravím měl bys haltnut bo asi jedeme blbě,jak blbě byla tam Břeclav?pravím ja byla,ale na mapě to vypadá,že jedeš na Břeclav stejně jak bys jel od nas do Žiliny napřed do Brna a z Brna na Žilinu,měl by si se vrátit a jet na Strážnicu,praví mi co to meleš?šlápnul na brzdu až sme málem s pošukem měli vymlácené zuby a praví mi starko nerob ze mě vola,pro nic za nic tu ten ukazatel není, pravím mu čum pak mluv,mávám mu mapou před nosem.Vidíš tu nějakou cestu?Vidíš kde je Bzenec a kde Břeclav?chytráku čumíš co?Pohled do mapy drahouša tak troch vyvedl z obrazu čučel do ní a bylo vidět jak bojuje sám ze sebou či jet za ukazatelem či podle mapy,bylo zřejmé že na pohled na ukazatel směru a na pohled do mapy byl i jeho vyvinutý námořnický orientační smysl krátký,pošuk se zezadu ozval možná by to chtělo novější mapu,drahouš se otočil a praví mu ty ta baba co sedí vedle mě není náhodou tvoja matka?Otočil japončíka a mazali sme zpátky směr na Strážnicu.Ve Strážnici jsme do kolečka jeli asi třikrát Strážnický okruh a odbočka na Břeclav nikde,jenom Znojmo a zas ten zpropadený Bzenec,drahouš už skřípal zubama,s pošukem sme seděli ani nedutali bo sme oba dva cítili nějakou čertovinu,drahoušovi docházela trpělivost a praví dáme občanskou nápovědu bo tu Strážnicu tym meruňkářům hodím do luftu.Zastavil před samoškou kde se nějakým mokem osvěžovalo pár místních dělníků v montérkách vzal mapu a šel pro občanskou nápovědu s pošukem sme vystoupili z fiakra protáhnout kostru a nenápadně aby sme tež byli v obraze poslouchali jak občanská nápověda ochotně něco maluje a radí mně pomalu začalo mrazit v zádech bo občanská nápověda radil,že musíme zpátky na Bzenec bo ze Strážnice na Břeclav se bourají nějaké dědiny a cesta je tam uzavřená,drahouš směrem k nám ukazoval nějaké podivné gesta,které vypadaly jako by sme oba dva s pošukem měli přít o zuby.Zalezli sme do auta,přišel drahouš,mapu hodil na zadní sedadlo,nastartoval a stočil káru směr Bzenec.V autě hrobové ticho,to mně trošku mátlo bo sem čekala kecy typu ja sem to říkal a podobně.Pubopošuk vzadu tiše studuje tu pokreslenou mapu já se tvářím jak milius,předstírám že se kochám pohledem na krajinu a přemýšlím či mně drahouš fakt někde vykopne či mně vymění.Do toho ticha náš pošuk bezelstně zahlásil pěkně ti to meruňkáři namalovali teď už by to mělo být redy, ja ja mama ti to říkala,to je to tvoje šetření,chce to novou mapu tady tu vyhoď bo podle ni do Říma zajedeš,ale proč tam jet přes Polsko.Drahouš šlápnul na brzdy to byl další pokus o vymlácení našich zubů,otočil se a praví vy dva už mně fakt se….tak dobře dobře uznávám máte pravdu,stačí vám to,nebo si mám eště kleknout,no tak to mi došla řeč,protože aby si chlap sám sobě sypal popel na hlavu to se jen tak nevidí,mně sice svědil jazyk tak trošku to chlapské ego pošimrat,ale radši sem ho držela za zubama bo proč škádlit hada bosou nohou.Uvědomili sme si že už vlastně ani neprší,sluníčko začalo vykukovat z mraků.Zbytek cesty už sme radši jenom cucali bonbony,kochali se pohledem na krajinu a hups jé jé vítá nás obec Lednice.