smetiště

Ráno se probudím
tma jak v tunelu,doma ticho jak v hrobě,všichni eště hnípou,vypeleším
se z pelechu,zapnu radio zrovna hlásí trhání oblačností a měla by prý
na nás vykuknout i ta žlutá kula co se jí říká slunko a prý nás eště i
zahřeje, říkám si fajn,tak to ten můj hubertus,depku a sněhule znova
strčím do skříně,konečně vypadnu ven a na zahradě eště do něčeho
dlubnu,raduju se jak malé děcko z čokolády a jdu otevřít okno,nakuknu
ven a nestačím se divit,venku
lije jak z konve,zima jak v morně,tak přemýšlím či se vůbec ten
meteorolog podíval z okna než předpověď vyhlásil veřejně nevím,ale
každopádně hubertus i sněhule se budou hodit,radost z vyhlídky na teplý
a sluníčkový den byla fuč,vypařila se,uvařím
si čaj,namažu hromadu chlebů,pošuci se pomalu trousí po chýši a mně
jich začíná být líto,že musí do té sloty,sezobla sem zrníčko v pořadí
už třetího druhu antibiotického zobání,které musím zase užívat bo
si mně za hostitele vybrala nenažraná bakterie,která mně s
chutí žere a žere a ne a ne chcípnout,je to nějaká nenažraná bestie,ale
podle vědy lékařské prý jednou chcípnout musí,před odchodem mně pošuci
mírně vytočili bo se poštěkali
o deštník,prý dej mi ten černý bo tvůj je ten šedý,nic ti nedám
sklerotiku včera sem ten černý měl já a tak je můj,pravím synci nechte
teho dešnik jako dešník pošuk hned pohotově že mně se to kecá když
nikam nemusím,konečně vypadli a já si pravím
vidíš blbe a tobě je jich líto dyť kdybys kajsik musela nos vystrčit ze dveří a měla bys černý
dešník tak by ti ho zabavili a nechali tě zmoknout,konečně vypadli si uvařím
kofi sedím s depkou z toho věčného zavařování,mám už teho plnou víte
co z tych octových nálevu už sem tak načuchnutá,že kdyby mně přepadli
lidožrouti a chtěli mně zežrat tak bych jim v hubě zkysla a prohlásili
by mně za šílenou krávu.Tak se tak jaksi vyšťavená a bez nálady plužím
chýší,zvoní tidliaparet,
volá synátor drahoušova bratrance tež mládežnik,že prý teto v sobotu
mám narozky nespichla bys mi dortu,tak mu pravím synku sem ti nějak
prošlá mrazem omlouvám se tentokrát to asi neklapne.Nebyl moc
nadšený,ale popřál mi brzké uzdravení.Je odpoledne a venku furt lije
slunko nikde,zima jak v morně,drahoušovi
zas pochyběl jakýsi materiál tak furt do mě starko oblíkej se valíme do
obi marketu,pravím mu dej mi pokoj sem ráda,že sem,byl dotěrný jak
veš,neoblomný no měla sem furt poslouchat kecy o hnití tak sem se
oblíkla a vyrazili sme.Zatím co drahouš vybíral ty svoje bebechy sem se
tak procházela tym marketem a připadala sem si jak na planetě kakabusu,všichni
se tvářili jak kyselé ksychty,ret jim visel až na zem,došli sme ku kase
a pravím drahoušovi co se stalo vidíš jak se všichni tváří,jak by jim
někdo rozšlapal hračky či tchoř vajca vypil,drahouš
se na mně podíval a praví než nás skasírujou vidíš tam prodávají
zrcadla běž se podívat sama na sebe,pravím mu fakt dobré,zas si někde
požral vtipné kaše co.Naložili sme koupené bebechy a jeli sme domů
venku zas lije stěrače makaly jak by měly slíbené mimořádné premie
drahouš zažraný do řízení,nenápadně kuknu do zrcátka jak to myslel s tím mojim kyselým ksychtem a fakt sem se lekla co to na mě zírá no fuj,hodila sem usměv od ucha k uchu,cestou se stavila u
ryžojeda koupit eště jeden černý dešník pošukovi ať je doma klid,doma
sem zavolala mládežníkovi co má v sobotu ty narozky,že mu teda tu
dortu spichnu bo kašlu na bakteriu na déšť na depku prostě všechno
posílám do bža……házím všechno na smetiště a vyhlašuju mezinárodní den
vtipů a dobré nálady.

Babka
pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli. "Nezapomeň! Dvě
věci!" připomíná mu babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese
lopatku na smetí. "Cos to zase přinesl?" rozčiluje se babka. "Říkala
jsem jasně dvě věci! Kde máš smeták?"