kapitola třetí

Když náš drahoušek dorostl věku předškoláka,tak celé prázdniny před nástupem do školy proběhal s aktovkou na zádech Photobucketa každý den prudil své starší sourozence otázkou kolikrát se ještě vyspím?Když nastal jeho velký den D vzal si drahouš dovolenou,aby školákům dopřál trošku komfortu,Photobucketnablýskal naši první novou káru,že si tu slávu nemůže nechat ujít a že nás do školy odveze.Náš novopečený prvňáček seděl v autě už půl hodiny před odjezdemPhotobucket.Konečně se dočkal,naskákali jsme do auta a…..otočím se na něho se slovy no tak už ses dočkal a….vidím jeho nepříčetný výrazPhotobucket v obličeji a slzu v oku,prostě v tom šrumci mu náš starší školák přibouchl prsty mezi dveře,zachoval se jako hrdina i přes naše naléhání,že to může být vážné tvrdil,že už ho to nebolí a do školy za každou cenu musí jít.Ve škole pak asi po půl hodinovém proslovu paní učitelky jsem opět zahlídla jeho nepříčetný výraz a slzu v okuPhotobucket,tak jsem okamžitě poinformovala paní učitelku o ranní příhodě a okamžitě jsme vyrazili už s úplně modrou rukou do špitálu,kde vyfasoval sádru,protože měl polámané všechny klouby na všech prstech,tak jestli někdo,někdy matně vzpomíná na svůj první den ve škole tak náš drahoušek na něho nikdy nezapomene.No a tady začala jeho úrazová éra.

Bylo období,kdy si ve špitále mysleli,že synek má výhodnou pojistku,že mu kosti v těle lámeme ze zjištného důvodů,naštěstí žádnou neměl.Jeho úrazy nebraly konce,jedno dopoledne mu jednu sádru z pravé nohy sundali a odpoledne už jsme chvátali pro gips na nohu levou,nebo po sobě házeli bahnem a bum už jsme byli na očním,aby mu odbahnili zrak,jel na tábor bez,přijel s gipsem,šel bruslit přišel s gipsem…….byl naše křehule,dokázal si zlomit zápěstí i ve spánku.Co se školy týče čím vyšší stupeň tím více opadalo jeho vzdělávací nadšeníPhotobucket a vypukla u něho chronická zapomnětlivost,která trvá dodnes,zapomínal kde co a všude,od přezůvek přes svačiny,pravítka a pro něho různé nesmysly,dokonce taky občas zapomněl ze školy přinést aktovku.Na moje výčitky,že už není malé děcko a nebudu mu furt prdelkovat, reagoval slovy jak to ja sem myslel,že budu furt tvoje děcko a měla si mi to připomenout.PhotobucketVe škole diskutoval s učitelkou zeměpisu,když si měl opravit trojku,že mu to stačí,že se na dráhu cestovatele nechystá,ve fyzice přesvědčoval učitele,Photobucketže všechno už bylo objeveno,že vědec taky nebude a v matice ujistil učitele,že výplatu už by si spočítat uměl a to snad stačí.No prostě drahoušek.S jeho školními léty v něm,ale propukly i různé vášně,Photobucketnapříklad chovatelské,kromě dvou psů a koček náš dům obývali křečci,morčata,korely a všelijaká havěť.Do sklenic lovil pulce a čekal,kdy se z nich vyklubou žáby,kocourovi do pastičky zvané domeček lovil myši,pak mu je vykrmoval do zavařovacích sklenic sbíral různé larvy,housenky pak je krmil salátem ze skleníku a čekal co se z nich vyklube.Další vášeň byla sběratelstvíPhotobucket,sbíral všude a všechno.Měl plné šuplíky nepostradatelných kamínků,šroubečků,drátků,hřebíčků prostě čehokoliv.A tak bych mohla pokračovat a pokračovat, však to všichni co máte svoje uzlíčky znáte.Ať už to bylo tak nebo tak z uzlíčka nám vyrostl pořádný chlap a já děkuju bohu,že jsme to všichni přežili a že v podstatě jsme normální.
1  2  -  4  5  6  7

2 komentáře:

  1. Marcelku, já žasnu, Tolja byl teda opravdové kvítko - mám 4 kousky, ale ani jedno nikdy nemělo nic zlomeného :-)ale asi to bude tím, že jsme bydleli ve městě v paneáku a vy na vesnici a tak těch lumpáren s možností úrazu bylo více. I když je pravda, že my jsme na té vesnici byli také stále, buď u jedněch nebo druhých rodičů - se školními začátky máme všichni hodně příhod, já když šli moje děti prvně do školy, tak jsme byli v takové hale, kde bylo velké množství rodičů a učitelky si vyvolávaly děti. Byla tam jedna učitelka, která neměla moc pěknou pověst a já se modlila, aby moje dvě děti k ní nešly - jak to dopadlo, ano, šly. A já dnes vím, že to byla nejlepší učitelka jakou moje děti mohly dostat - takže "babské" pomluvy nebrat - Marcelko, pěkný den a zítra přijdu na další díl. Pa.

    OdpovědětVymazat
  2. ano Natty s učiteli mám podobnou zkušenost,náš nejstarší syn má oční vadu a jak začal chodit do školy se ho v první třídě mermomocí učitelka snažila vyštipat do zvláštní školy,protože měl 13dioptrii a potřeboval zvláštní péči dva roky jsme ji zdatně odolávali a doma ho poctivě všechno doučovali pak jak šel do třetí třídy jak jsme se doslechli,že jde taky k učitelce s pověstí tvrdého rasa jsme byli moc mile překvapeni jak se mu osobně věnovala a hodně mu pomohla dodneska na ni rád vzpomíná no a nakonec Natty si udělal i maturitu no kdybysme poslechli učitelku z první třídy kdo ví co by z něho bylo možné metař listí v parku,takže ano pomluvy nebrat

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/