výlet Praha

Image and video hosting by TinyPic
Nápad na výlet do Prahy se mi zrodil hlavě už někdy z jara.Chvílema sem váhala jak to moja zchátralá kostra zvládne,ale červíček hlodal a hlodal a protože v Praze sem byla naposledy jak dozrávalo černé uhlí,červík tak hlodal,že nahlodal i pár rodinných šílenců co bylo ochotno výlet absolvovat semnou.Image and video hosting by TinyPicPřišel den D naskákali sme do našeho nablýskaného japončíka a můj drahouš nás za ranního kuropění vezl směr nádraží,kde sme naskočili na vlak Intersity,pendolínem sme raději nejeli bo kdyby se mu zavařily v tom vedru cederomy nemuseli bysme do té Prahy dojet.Jízda vlakem pro mě byla tak trošku nostalgická záležitost bo vlakem sem jela naposledy to jak se eště lokomotivám kouřilo z komínů a cestou na prázdniny k babičce eště Krušnohorský expres tahal a ze zadu tlačil naftový Serjoža.Zjistila sem že se ale zas tak moc nezměnilo,vagony nic moc,toalety škoda mluvit,prostě za příplatek vznešeného názvu intersity sem si připadala jak v první cenové skupině před padesáti rokama,ale do Prahy sme dorazili včas k našemu údivu i bez velkého zpoždění.Na hlavním nádraží v Praze byl fakt šrumec,asi půl hodiny sme bloudili než sme našli z toho bludiště východ,jak sme konečně vylezli ven na vzduch, tak hned před nádražím mně moje rodinka chtěla ubít batohama bo debilníček s poznámkama sem zapomněla doma na stole,situaci zachránil můj zcestovalý vnuk,který prohlásil,že na Václavák z nádraží trefí každý debil.Zalovila sem v batohu a vytáhla aspoň starou mapu co tisknul ještě král klacek a doufala,že všechno stojí tam kde má a vydali se směrem na Václavák.Naštěstí sme zjistili,že Václav i s koněm stojí na stejným místě na Václavském náměstí sme vykoupili stánek s čepicemi s nápisem Praha,kluci zapozovali v uličce,kde stála dlouhatánská limuzína a jak jsme tak pobíhali sem tam tak zasedl rodinný sněm,na kterém sme se usnesli,že muzeum si necháme na druhý den Image and video hosting by TinyPica vyrazili sme směr staroměstské náměstí,kde sme pobloumali úzkými turisty přeplněnými uličkami,okoukali co se dalo a samozřejmě jsme nevynechali ani pověstný orloj,tady sme asi půl hoďky čekali než odbije celá, tak mně mladí posadili do venkovní restaurace pod orlojem a oni funěli nahoru nad orloj na vyhlídku,tady prosím jestli sem chtěla v příjemném chládku aspoň na chvíli složit kosti mi nezbylo nic jiného než si něco objednat,dala sem si dvě deci džusu a když jsem viděla přicházet mládež z vyhlídky zavolala sem platím,málem to byly moje poslední slova v životě,když vrchní chtěl za dvě deci džusu 80 korun pokoušela se o mně mrtvica,mládežnik jak viděl jak sem zbledla zahlásil zaplať na karláku na tebe uděláme sbírku,orloj se začínal rozbíhat tak sem temu krkavcovi zaplatila a letěla čučet na tu nádheru a sem myslela na to kolik ksychtů už ti všichni svatí museli okouknout,pak tím vedrem utrmácení sme se odplazili na Karlův most,tam bylo fakt přelidněno,ale to panoráma sme si nemohli nechat ujít,mladí fotili jak o život já na fotu nejsem bo můj ksycht není fotogenický a ty historické snímky by znehodnotil,musím říct že tam historie na člověka číší ze všech stran,dokonce na konci mostu na věži stáli trubači v dobových kostýmech a troubili jen tak pro obyčejné lidičky no byla to nádhera,Image and video hosting by TinyPicza mostem sme poběhali co se dalo,ale bylo tam tolik japonců (nebo co to bylo) a začínali sme si připadat jak na ostrově Hon-šu tak sme se vrátili a zabloudili do uličky kde mládežnici objevili obyčejnou samošku a šli dokoupit pitný režim, mezi tím sme s vnukem hledali místečko kam složíme na chvilku unavené kostry,nic sme nenašli tak sme padli zadkem o kraj chodníku,rozbalili bivak a začli svačit,když moje dospělačka vylezla z obchodu a viděla nás na tom kraji chodníku sedět spráskla ruce a volá ježiš babi tady ale asi nesmíš sedět bude malér,pravím nebuď cimprlich a sedej, máš strach že tě zavřou?zavřít můžou pustit musí, fotra si kytarou nezabila tak co řešíš,vedrem,hladem a žízní zmožená dospělačka rezignovala a padla zadkem vedle nás,zajímavé bylo,že než sme dojedli a poradili se co budeme dělat dál, sedělo už vedle nás dalších pár zmožených turistů,tak sme netradičně posvačili koukli do mapy kudy tudy a vyrazili jsme na rozhlednu.No a jak jinak než opět běšobusem,cesta nám hezky ubíhala,ale musím se přiznat,že v životě sem ulici nepřešla na červenou,ale jestli sme chtěli na rozhlednu dojít eště ten den, každý přechod sme museli zdolávat v obavách kdy nás dostihne nějaká hlídka bo semafory tam mají nastavené pro chodce supermany asi tak osm vteřin a dost,konečně sme dorazili pod rozhlednu,koupili lístky na lanovku a pomalu se nechali vyvést na petřínský kopec.Musím říct,že je to krásný kus místa k odpočinku a načerpání energie,Image and video hosting by TinyPicprošli sme se parkem ,zahradami,protáhli se bludištěm,ale na rozhlednu(to už jsme byli tím vedrem tak utrmácení)se nikomu šplhat nechtělo,pak sme eště chvíli poseděli,dojedli a dopili co eště zbylo,abysme ulehčili baťohům a našim unaveným kostrám,večer se blížil a my sme se vydali vandrovat Prahou směr Petřiny na studentskou kolej,kde jsme měli složit hlavy.

pokračování
-1-kapitola druhá2kapitola třetí3

Žádné komentáře:

Okomentovat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/