život jako čekárna

Byl večer sem ohlídla svůj oblíbený seriálek a chystám kostru uložit do kanafasu,když zapípal tidlifen,přišla smska asi půl hoďky sem s ním zápasila než se mi podařilo smsku si přečíst bo svojeho starého tidlisaura sem kajsik ztratila tak sem dostala nový tidlifen i ze šňůrkou na krk,zlatý můj tidlisaurus bo ty nové tidlifeny pro moje natvrdlé pazury sou hotové utrpení,tidlifen je vždycky rychlejší jak můj pazur a hraje se mnou hru kdo z koho.Konečně můj pazur asi po půl hodině nad ním vyhrál a já sem si mohla smsku přečíst.Stálo tam - ma draha maminko(tak to si říkám bacha děvucho něco po tobě budou chtít)....pocekej na mne,milacek ma nocni pridu spat domu zapomel sem si klice...Magor,pravím si,to abych tu čučela nejméně do jedenácti,no co bych pro svoju zapomětlivou odrostlou ratolest jako vzorný rodič nezrobila. Zapnu znova telku,vytáhnu si křížovky a jedním okem sleduju kriminálku,druhým okem křížovku,když se ze tmy chodby vynořil můj drahouš,zamžoural na mně jak krtek na sluníčko a ptá se co tu strašíš,pravím mladežnica má noční tak mladežník přijde spát domů a zapomněl si vzít klíče,měli bysme mu na krk pořídit nějaký ten pípák,bo jednou někde zapomene sám sebe a už ho neuvidíme,drahouš se bezostyšně napil mojeho oblíbeného ovocného čaje z mojeho oblíbeného hrníčku a klidně jenom tak mimochodem dodal,no jo příklady táhnou,podívám se na něho a ptám se o jakých příkladech to mluví,že sem hubu nedržela, bo drahouš dodal,co bys čekala od mládežníka,kterého vychovala matka co vlastní ceru zapomene na chodníku,před barákem její tety,tak pozor,pravím to nebyla zapomnětlivost to bylo nedopatření.Nedopatření jo,pokračuje drahouš a že sis toho všimla až doma,no jo pán dokonalý reaguju a že ty vzorný papínek sis toho nevšimnul dřív než já krkavec. Dobře,dobře,pokračuje drahouš s výčtem mojich nedopatření a připomněl mi jak on chudáček se musel vracet z obchodu domů bo sem u pokladny s plným vozíkem zjistila,že peníze sem zapomněla doma,nebo jak přivedu rodinu na buben bo zapomínám u obchodu vybírat vloženou minci z vozíku a samozřejmě mi nezapomněl připomenout můj kajsik zapomenutý tidlifen. Tak to sem nemohla nechat jenom tak a připomněla sem mu jak sme museli ve dveřach vyměnit zámky tak nás ráno zamknul,klíče zapomněl dát přidělat a my sme celý den seděli doma v baráku pozamykaní jak trestanci.Nebo jak sme jeli s pošukama na dovolenou pod stan a on zapomněl do auta naložit moji igelitku s teplýma fuseklama,kulichem a polštářkem,pěkně sem v tom stanu vymrzla bo zkuste v červencu sehnat hrubé fusekle nebo kulicha.Hezky se naše debata rozjížděla,když se ve dveřích objevil mládežník a praví,ale,ale je tu jaksi rušno pořádáte mejdan? v úterý??? už se nemůžete dočkat víkendu či co.Drahouš dopil můj čaj a dodal,žádný mejdan zobáku jenom sem trošku poškádlil chřestýša tak chřestí. A jako by nic s klidem angličana odkráčel do kanafasu,mládežník na mně hodil svůj neodolatelný škleb a jenom tak mimochodem dodal,moja mládežnica přide za chvíli hnípat do mojeho pelechu bo se jim v robotě rozharatala linka,zrušili jim šichtu, nemohla bys na ňu počkat já už bych šel hnípat.No samozřejmě že sem počkala.Mládežnica dorazila krátce před půlnoci a diví se vy na mně čekáte?No děvucho nic jiného mi nezbylo,synek se na mně hezky šklebil,drahouš mně vytočil spaní přervané tak čekám.Mládežnica odešla do kanafasu a já sem čekala či eště do rána zahnípu,převaluju se jak řízek na oleju a začali mě napadat divné věci……….

Jak se tak válím v kanafasu a čumákuju do tmy s mojim přetrhnutým spaním si tak přebírám jaký že to byl vlastně den.Dopoledne zacaluju třicku u sestřičky a čekám na recept, du do samošky a čekám,čekám na vozík,čekám u pokladny,pak čekám až se mi uvaří brambory,čekám na pošuky,čekám na drahouša,čekám na pochvalu atd..atd.. pronásleduje mě sloveso čekat.Sloveso čekat můžeme časovat ve všeckych tvarech já,ty,on,ona,ono,my,vy,oni,ony, celá řada čekatelů.Převaluju se dál a přemýšlím o druhu čekání,čekáme až se narodí naše vytoužené dítě,pak o něho pečujeme,provazíme ho životem a čekáme na jeho první slova,první krůčky až se osamostatní a na krk si ho pověsí buď snacha či zeťák a konečně se ho zbavíme,atd…atd…..Pak je další druh čekání,čekáme na autobus tramvaj……..čekáme ve frontě,na výplatu,na šanci,na příležitost……..na něco nebo na někoho.Ještě je tu slovo odvozené od slova čekat a to nečekané - prohry,příležitosti,návštěvy…..Tak v zajetí slova čekat sem si uvědomila,že vlastně v životě ať už něco uděláme nebo ne,tak život znamená jedno velké čekání Brrrrrrrr vkradla se mi myšlenka,že vlastně,když tak pořád čekám tak i na mně někde něco nebo někdo čeká,třeba ta nesmrtelná s kosou za kterým rožkem asi je???Uklidnilo mně že vlastně ať už kdokoliv čeká na cokoliv, ať už se dočká nebo ne, té zubaté se dočkáme vlastně všichni.Zvoní budík a jé je,takže sem nakonec asi usnula,vyhrabu se z kanafasu,chystám snídani,svačiny,vařím čaj,kofi můj ranní života budič a čekám,čekám až se rozední,až pošukům zazvoní budík až……….a tak mě napadlo,že život je vlastně jedna velká čekárna.