květen užitková zahrada a já

Měsíc květen je snad nejkrásnější měsíc v roce,příroda nás zahradkařskou havětˇ obdarovává svou trpělivou náručí květů všech barev,tvarů a vůní je k nám milostivá za nekonečné pachtění a dloubání se v hlíně i za cenu zničených nehtů a bolavých hřbetů, záhumenkář i zahradkář se nenechává všechnou tou krásou ukolébat a pachtí se dál,aby nás příroda měla i nadále za co odměnit bo jak se mluví co zaseješ to sklidíš platí právě pro záhumenkáře i zahradkáře doslovně, zeleninové přísady už by se měly tetelit na zeleninových záhonkách,pomalu přihnojovat a zalívat a zalívat a připravovat se na různé záškodníky škůdce co na našim potu a přísadách parazitují ja osobně protože naší užitkovou zahrádkou se nekontrolovatelně pohybují naši malí dvojnozí požírači zeleniny všeho druhu on line používám na škůdce záškodníky postřiky výhradně biologické bo
po použití chemických se ze sběrem musí čekat minimálně dva týdny a to se malým požíračům těžko vysvětluje že do huby nesmí kedluben strčit i když velikostí vyhovuje jeho požadavkům,taky loupeže a nájezdy na malé květákové hlavičky by se nemusely vyplatit,uznávám je to celkem drahá sranda,ale potom co před pár rokama náš sused zahradník svoju rodinu nepoinformoval o tom,že zelenina je po chemickým postřiku tak potom co jeho rodina požila ošetřený květák a salát z rajčat skončili na pohotovosti s menší otravou dostal přezdívku travič bo málem rodinu potrul,pokud sme začátkem dubna zaseli zeleninu kořenovou petržel,mrkev či karotku a podobně je na čase trošku malou motyčkou půdu provzdušnit a pokud sme zaseli hustě projednotit,aby zelenina mohla v zemi pořádně zobeznit a nemusela se o místo dělit ze svoji kolegyni bo to se pak různě zpitvoří a jedná druhé robí naschvál a žádná pořádně nevyroste,tež cibulka by už měla vystrkovat svoje zelené natˇky a tak by se měla tež jemně provzdušnit a odplevelit,cibulku provzdušnˇujeme čím jak nejmínˇ a plevel trháme pouze za suchého období bo jak se v ní často rýpe anebo pleje za mokra kořínky se naruší a pak se vykašle na to aby vyrostla na hrášek by už měly být nachystané pletiva nebo jiné zařízení,aby se pomalu měl o co ovíjet bo jak leží na zemi je to mrcha prostě si uhnije, brambory pokud se nacvrnkaly do země začátkem dubna a nepoužili sme do řádků žádný hnůj bo i na dědinách sedláci sou ohrožený druh a hnůj se těžko zhání je třeba řádky provzdušnit dodat kolem natě hnojivo bo dáš poznáš nedáš tež poznáš,dneska se dá koupit hnůj i v granulách no a kdo na něho nemá použije budˇto NPK nebo cererit s mírou bo jak je brambor chemii přežraný natˇ parádní,ale brambor pak rád rychle zhnije no a dusík organismu poživatele přehnojeného bramboru může přidusit,jak máme provzdušněno a s mírou pohnojeno tak s rodinou nebo sami brambory obkopčíme a to z obou stran ne jak já jak sem byla mladá a blbá sem to udělala z jedné strany z výkonem sem byla nad míru spokojená a náš sused zemědělec mi pak srazil hřebínek poznámkou děvucho mluví se čím blbější sedlák tím větší brambory,ale to musí být obsypaný i z te druhé strany,jemně obkopčit má rád taky květák,zelí i ředkvička co se týká jahod jak začnou kvést už je necháme v klidu neodplevelujeme ani neprovzdušnˇujeme,ale zalíváme a zalíváme bo čím víc vody tím víc plodů,pozor jak začnou plody nasazovat zmírníme zálivku bo to by zas uhnily v květnu je nejvyšší čas na výsev okurek,dyní,cukin a podobně co se mně týká tyto zeleninové lahůdky v mokrém hadříku nechávám naklíčit v roztoku hypermanganu a vysazuju pouze naklíčené,jak se vyklubou na povrch a začnou narůstat začnu zase roztokem hypermanganu postřikovat jednou za čtrnáct dní proti plísním a bakteriim,tyto zeleninové lahůdky pro svůj růst vyžadují hodně vody a tak se zalívají hlavně večer nebo ráno,vodu jim nelejeme na listy a nezalíváme jak zrovna přes poledne pálí slunko to se pak s nima můžeme rozloučit bo to se urazí a pojdou, rajčata se rády tetelí v zemi hodně hluboko a kořeny ze šikma tež milujou vodu a slunko,ale sou stejně jako okurky padavky a tak vyžadují oporu jinak keříky spadnou a polámou se no a nerostou,další důležitou květnovou surovinou na výsadbu sou fazole všeho druhu,které před výsadbou namočíme na noc do vody,fazolky se napijou u nás se mluví napynční a rychleji se ze země vyklubou,fazolky tež mají rády jak neleníme a tež je jemně obkopčíme no nebudu se rozepisovat do široka bo už je tu písmenek až nad hlavu bo práce na zahrádce nikdy nekončí.