hrníček

V době kdy byl ze mě zažraný prvňáček sme se stěhovali ze starého bytu do super nového moderního ve kterým už byla zabudovaná kuchyňská linka bo do té doby sme měli v kuchyni jak se tenkrát mluvilo kredenc a ten nebyl nic moc velký tak teho nádobí sme moc neměli a nádobí bývalo na kupě,aby se tam všechno vešlo. Můj tata byl kofi závislák a pil ho zásadně ze svojeho hrníčku,hrníček byl bílý s růžovýma ručně malovanýma růžičkama a měl zlaté lemování,ale tež už byl chudák pěkně otlučený a i ucho už měl ulomené jak sme se přestěhovali velká a prostorná kuchyňská linka zela trošku prázdnotou bo tych pár kousků nádobí se tam ztratilo,takže se pomalu začalo nakupovat nádobí nové a tak ten otlučený hrníček se v té nové nové kuchyňské lince nic moc nevyjímal a stal se trnem v oku naší maminky a ta pomalu a nenápadně zahájila kampaň za výměnu hrníčkupár krát se snažila hrníček vyhodit do smetí,ale tata si ho vždycky vyštrachal a pak robil scény jak v divadle a tak to vzdala,smířila se s tou jak pravila škorupou a jak přišla návštěva tata musel kavu pit v kuchyni bo s tym střepem do nového obývacího pokoje nesměl vstoupit bo prý nebude robit ostudu.V létě k nám přijela na návštěvu na kolaudaci nového bytu babička,která bydlela v podkrušnohoří a že to bylo daleko jezdila k nám jenom jednou do roka a tak její návštěvy byly pro nás vzácné,naše maminka se pokoušela tatu přesvědčit,že aspoň v době její návštěvy by svůj střep mohl nechat zahrabaný kajsik v propadlišti dějin,tata teda že ani náhodou bo jeho mamu určitě jeho střep nebude zajímat bo bude mít jiné zájmy.Babičku bo byla pro nás u nás vzácnost sme si hýčkali a prostírali výhradně nové nádobí,jenom tata furt našu mamu prudil svojim střepem.Po týdnu babička odjela a doma nastalo peklo tata řádil jak kaučukový dědek bo jeho škorupa se kajsik vypařila a ten to nemohl rozdýchat,obvinil mamu,že mu ho naschvál vyhodila ta se bránila,že kdyby chtěla už by to dávno zrobila,doma bylo dusno bo tata si nás posadil v kuchyni na gauč zapnul stolní lampu nasvítil nám obličeje a začal výslech,začal u bráchy a řval na něho přiznej se kde je,brácha se chvilku ošíval a pak se přiznal že prý ve sklepě pod schodama,tata nepříčetně na něho co tě to napadlo a bratr na to že naše sousedka ypsilonka ho furt buzeruje tak ju kopnul pod schody v tatovi by se krve nedořezal,ježišmarjá doma máme delikventa,ypsilonka kopnuta pod schodami to zas bracha o čem to mluví jaká ypsilonka rohožku sem jí tam kopnul,bum rána to z taty šutr spadnul,zaútočil na moju sestru tak když to nebyl on tak se přiznej my sme jako děcka nevěděli o co mu de tak sestra s brekem vytáhla z kapsy zmuchlanou krabičku od partyzánek ve které měla zmuchlané eště dva cigárka a to zas pro změnu málem tata křísil našu mamu já sem pro jistotu začala usedavě brečet a tak byl výslech u konce.Tata si začal zvykat na nový hrníčekAsi po týdnu tiché domácnosti přinesla listonoška balík od babičky,balík obsahoval vajíčka,sadu hrníčků a pár cukrátek pro vnoučky a dopis ve kterém babička napsala,že se omlouvá za ten rozbitý hrníček a že za to posílá celou sadu bo ty hrníčky co má doma v kredenci stejně nepoužívá a nám příjdou vhod,byly to hrníčky bílé s růžičkama a se zlatým lemováním,maminka hrníčky uložila na poličku a z hrníčků nikdo nikdy nepil bo sme všichni věděli,že sou to babiččiny hrníčky památeční, hrníčky mám dodnes jako památku na babičku a výslech mojeho taty.