ani za nic aneb..



 Nikdy neříkej nikdy bo jak se mluví že zaříkaného chleba největší krajíc ja sem požrala celý bochník.Jako děcko sem vyrůstala ve městě v bytě jak mluvil můj děda v králíkárně jedna plus tři cimry,nebyla sem žádná rozmazlená fiflenka bo jedna babička i když jim soudruh grunt zkolektivizoval se nevzdávala a i při každodenním kolotoči v kravíně JZD doma na zbytkach gruntu s dědou kulakovala Photobucketbo to bylo pole,role od nevidím po nevidím ve chlívkách se rochnily zvířata žrací od opeřených po pul kopach z každého druhu, kravka,stádo ovci a nechyběli ani tři kousky všechnozežrací vepřoviny i celá kopa dietní králičiny no a než to děda zapíchnul na hřbitově pýchou celého žracího osazenstva byli jeho mazánci valaši Hugo a Hubert,kteří se sice stali majetkem JZD ale o to víc je děda miloval,

 Druhá babička nekulakovala,ale na svojim záhumenku tež hřbet ohýbala v chovu se tež krotila a že šťastné číslo naší babičky bylo číslo 6 co do počtu žrací spotřeby nebylo nic moc ,vymyslela fintu fň Photobucketa tak ze zvířat žracích opeřených kdákalo na dvorku 15 slepice a v králíkárně se tetelilo 15 králíku.Co by děcko mě můj tata na střídačku často ku babičkám odkládal tak ohýbání hřbetu, rýpání se v hlíně a sypání futra do koryta sem neznala jenom z čítanky a ku babičkám sem jezdila natěšená s nefalšovaným nadšením,

jak u mě začala hormonální lovná sezona a začala sem kamarádit s kámoškou pu-bertou mě pomalu nadšení opuštělo a držela se zemědělské teorie,že plevel ze záhonu neuteče a potenciální skupina tvoru žracích jak dostane vodu místo v sedum hodin v osum tež nezdechne Photobucketjak bylo třeba sbírat mandelinky na bramborách a jak všechny kamošky válely skuru u vody sem svoje dětské nadšení a elán zavrhla a zažraně hájila svoji teorii, že až vyrostu mně nikdo nepřinutí nesmyslně hřbet ohýbat a se plahočit.

 Vrcholem odporu k zemědělskému plahočení byla doba jak sem se zapojila do závěrečného základního vzdělávacího procesu a vypisovala přihlášku na pokračování jak se tenkrát mluvilo dvanáctiletky ze které svítila jiskřička naděje na zúročení svojich mimoškolních aktivit ku diplomovému studiu, Photobucketmůj tata se aktivně zapojil do šedesáté osmé rebelie co skončila nájezdem spřáteleného komanda a tak dostal cejch soudruh rebelant a byl potrestáný vyhazovem ze strany a aby to tatovi nebylo líto,moji sestře a bratrovi bylo až na půdu uraženeným soudruhem diplomové studium ukončeno výuční litanií a oba dva byli zapojeni do pracovního procesu Moji hormonama pronásledované existenci byly dveře dvanáctiletky před nosem zabouchnete a tak sbohem a šátečkem sem zamávala šmidlaní na housle v lidušce,konec malování a hodinám tělocviku Photobucket bo uražený soudruh rozhodl,že studia nejsou nic pro mě a že hřbet budu ohýbat bo mi zajistil obor zahradník pro technické služby.

 Doma bylo povzdvižení bo rodina i přes to že se mnou soucítila se teho chytla a začali mi městskému pubertálnímu hormonama stiženému frackovi co tvrdil,že ani za nic a ani za zlaté prase hřbet ohýbat a se v zemi rýpat nebude se začali vtírat,jaké je to terno a že uražený soudruh neví co činí bo znalosti pak dobře uplatním plahočením u babičky zemědělky a soudruzi utřou nos.

 No babičku sem měla opravdu moc ráda a vždycky sem ju obdivovala,ale při představě ohnutého hřbetu a dloubání se v zemi celý zbytek života mi naskakovala kopřivka a při každé debatě sem vyskakovala jak čertík z kartonu. PhotobucketDoma vypukla vojna bo mně za každou cenu chtěli přimět ku změně názoru,ale jako správný zatvrzelý puberťák sem se jak zažraný pitbul bránila zubama nehtama a i potom co to rodina vzdala prý život tě vycvičí sem si mlela svoji pisničku,že ja se ani za nic v zemi dlubat nebudu,rychleji poteče voda do kopce.Můj děda definitivně kapitolu o vyučním listě zahradník zakončil Photobucketprý děvucho jak bůh dopustí i motyka spustí dej si pozor na to co si přeješ bo v životě zaříkaného chleba největší krajíc.V zájmu uzavření míru v rodině ustoupili a zahradníkem sem se nevyučila.

 Jak život běžel a běžel tak tropil hlouposti přesně ve smyslu kam nemůže čert tam nastrčí mojeho drahouša bo jednoho krásného dne sme se seznámili a začali spolu randit já děvucha z města,zemědělský negramot on synek z vesnice zemědělský gramotný praktik. PhotobucketNo a že se prý protiklady přitahujou nám to nijak nevadilo a nijak sme to neřešili.Jak sme tak randili a randili po okolí drahoušové rodné vesnice,tak mně raz zatáhnul do teho osudového místa kde bydlel drahoušův prastrýc z třetího kolena který bydlel v maličkém domečku za domečkem les,před domečkem louka a nenápadný potůček co se mu mluví čurček,sousedi moc milí lidi v úctyhodné vzdálenosti od sebe,žádný plot na plot.Nevím proč a nevím jak,ale ten kousek samoty mně tak jaksi očaroval a pravidelně sme se tam vraceli randit

. PhotobucketRandili sme spolu něco málo přes rok jak mi drahouš oznámil,že bohužel prastrýc z třetího kolena zemřel a druhý prastrýc jeho bratr domek prodává.Tak mu pravím že strýca je mi líto bo to byl fajný chlop,ale kaj přišel na to,že bych ten domek chtěla bo tež za co jak sme oba dva byli mladí a blbí,holí ale veselí. Drahouš hodil kyselý ksycht bo prý on vůl si myslel,že by se mi v spolužití v domečku líbilo.No líbilo co budu zapírat.Jak sem se doma zmínila o domečku na samotě co je k mání se teho jak slepica flusu chytil můj tata tež poloviční kulak Photobucketv očičkach se mu blýsklo a praví nestarej se děvucho jaksi se to vyčaruje a tak slovo dalo slovo rodičovstvo nás zasňatkovalo na domeček jakýsi ten financ vypůjčilo a tak začala moje kapitola života ani za nic anebo jak k pěstování sem přišla anebo jak by řekl můj děda zařikaného chleba největší krajíc.
pokračování
1* humorologie  humorologie  humorologie  humorologie

Žádné komentáře:

Okomentovat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/