Medaile

nejrozšířenější sport v životě sapiensu je zapominání,zapomíná se ve všech věkových kategoriích i ve všech životních disciplinach, Photobucket tuto sportovní disciplínu sapiens pojmenoval jako skleroza,ktará se zubem času rozdělí na dvě samostatné kategorie,
cementoza a masochistická cementoza,cementoza je jak už potřetí sapiens běží do konzumu pro pytlík rýže na rizoto a opět a znova do košíku pobere koření na půl hektaru a jiné nepotřebné bebechy a až u kasy kasírku začne zajímat proč má na hřbetu ruky fixskou načmarané kilo rýže se v cementu objeví skulinka a sapiens dodatečně do přislušného regálu pro ten pytlík rýže odběhne,
  Photobucket masochistická cementoza je jak si místo čmáranice na hřbet ruky sapiens zrobí uzel na kapesníku a u kasy pak s pomocí kasírky do krve mozek bičuje za jakým účelem si ten uzel vlastně zrobil,

jako každý normální sapiens tež tuto sportovní disciplínu provozuju a že už mě tež zub času ohlodal ve všech kategoriích Photobucket je škoda,že se v zapomínání nepořádají olympijské hry bo za jeden ze svojich sportovně sklerotických výkonů bych určitě zjískala medaili zlatou
před časem



mě můj medicinmen s mojim moribundusem i když sem ho varovala,že sem klausuro i fobik poslal na tunelové vyšetření,psychicky i slovně mě podpořil, Photobucket že na hysterky tam sou zařízeni,potěšená jeho důvěrou sem na vyšetření dorazila včas a v určeném termínu,kromě běžného personálu v kukani se tunelového mejdanu zúčastnil i psychomen,který měl za úkol moji klausuro i fobii držet na uzdě čím jak nejdýl,
  Photobucket snažil se synek co mu síly stačily až do chvíle než mi do žíly pustili jakýsi koktejl,cítím na sobě smrtelný pot,nepříjemné bušení a hukot v hlavě, jak se tep nepříjemně zrychloval ja sem se vzdalovala jak můj zvukovod kajsik z dálky zaregistroval zájem o moji existenci ve smyslu prý jak se cítíte, Photobucket pravím nevím jak se mi do hlavy dostala ta parní turbína,smrtku mám na hrbu,žádné drobné na parník a vy se mě jak debil zeptáte jak se cítím? A bez skrupulí sem eště stačila snaživého chudáka psychomena poslat tam kde končí záda to je do prdele,
cítím jak můj mozek pomalu zapíná delete,nevím kdy a jak mě z te šílenosti vytáhli, Photobucket ale jak sem se z teho deliria probrala,ležela sem s napíchnutou žilou do které mi přitékala životodárná tekutina co mi mozek zrestartovala a nademnou s americkým úsměvem od ucha k uchu stál psychomen a prý nechcu zas být za debila,ale už je vám dobře?a prý stačilo eště deset minut a bylo by všechno v kompletu a zaškemral tak kdy si dáme repete,
  Photobucket pravím mu doktore kape vám na karbit,fakt nejste normální repete nebude ani za zlaté prase,pak sem dala autogram na propouštěcí pergamen na rozloučenou mi pro jistotu eště do žíly napumpovali pro zklidnění hysterického hormonu uklidňující driják, Photobucket porvala sem svojich pět švestek včetně mojeho baťohu co je pro mě cosik jak moje siamské dvojče a křuskovala sem domů,

doma stereotypně eště v tym koktejlovym tranzu ukládám svoje bebechy do almary,praštím sebou o postel a hnípu až do večera.Večer už mělo delirium slabší volume sem se začala shánět po mojim siamskym dvojčeti baťohu bo bylo třeba pro jistotu nastavit budíka v mojim tidliaparátu,
zaplužím se do předsíně,kde na věšáku běžně visí moje siamské dvojče, hrábnu do jeho útrob a projela mně hrůza Photobucket tidliaparát,doklady,peněženka všechno fuč válela se tam jenom zmuchlaná igelitka a kapesníky,pravím drahoušovi no to je pěkné jakýsi šmejd mi vybílil baťoh,drahouš mi praví kdo ví kde sis to ty a tvoja cementoza zas schovala, Photobucket pravím kurnik nejsem blbka nic sem neschovávala jak sem přišla sem hned šla hnípat a uražená až na půdu,že mi nikdo nevěří sem znova zalezla do peří,

hned ráno startuju brunhildu a letím na místní oddělení orgánu pomáhat a chránit,kde sem na přítomného orgána vychrlila svůj včerejší hororový zážitek včetně vybileného siamského dvojčete baťohu Photobucket a žádala tvrdé potrestání šmejda co okrádá bezbranné stařenky,orgán na neznámého šmejda nadatloval oznámení na které sem načmárala svůj autogram a s upřímným díkem sem vypadla se věnovat příjemnému vyřizování nových dokladu

asi po týdnu přišel můj slavný medailový den, Photobucket byl červen v pondělí hned po ránu si na zahradě usrkávám svoje kofi jak se s komplimentama připlazil náš mládežnik a začal škemrat prý muti musím křuskovat do pryč,puč svojemu oblíbenému synkovi baťoh bo můj odešl do kelu rozjel se mu zips,
dívám se na něho a pravím Photobucket no zapomeň synečku nic ti nepučím bo jenom raz sem ho pučila tvojemu vypečenému bratrovi pošukovi a jak se mi odvděčil?..odpáral a vyhodil mi mojeho medvídka co sem si přišila na přesku jako svojeho talismana Photobucket a dál štěkám jak divoký pes dingo a jak to dopadlo?..nikdo ho nehlídal a baťoh vybílený sem bez tidliaparátu a nohy v krku zaražené od lítání po uřadach,

mládežník se nenechal odbýt a dál vtíral prý muti koupím ti nového medvídka,pravím mu v červeným svetříčku?mladežnik prý zeženu ti grizliho třeba i v červeným overalu, Photobucket pravím mu tak víš co jak ty si takový hodný ti prozradím že onehda sem koupila eště jeden takový stejný,zajdi do almary pošnupat kajsik tam bude skuru válet,
mládežník se odvalil šnupat do almary jak se po chvilce na zahradě znova objevil s baťohem a výrazem blba nejapného vedeným směrem na moji existenci a praví muti místo medvídka ti koupím kulatý sušenky,zasloužíš si medaili Photobucket
a před mojima očima jak pověstný Pokuston zašmatral v baťohu,čary mary fuk ,oči na vrch hlavy s hubou dokořán sem vytuhla jak prkno,kompletně mi došla řeč a brada mi spadla až na zem bo z něho vytáhnul můj tidliaparát,peněženku i s dokladama,
cenzor v hlavě se zapnul,valím hlavou do země Photobucket bo mi došlo,že ja blbka sem v tym deliriu svoje simské dvojče baťoh místo na věšák dala do almary
startuju brunhildu a jak Širon letím na místní oddělemí pomáhat a chránit odvolat oznámení na neznámého šmejda,jak sem se přiznala,že pachatel není neznámý,že to byla moja cementoza si orgáni Photobucket nenápadně ťukali na čelo a dodneska mě považujou za neškodného blázna co má v almaře dva stejné baťohy,
moje vypečená rodinka se dodneska baví na můj účet,jenom se nikdo nechce přiznat,který ze šmejdu ten nový záložní baťoh z almary zneužil a místo do almary ho pověsil na věšák,kdo to byl?????samozřejmě…. 

samo a ti druzí






13 komentářů:

  1. Babča opět nezklamala.Válím se tu na zemi a za břuch se popadám.Svoji občasnou cementózu si nepřiznávám, snažím se to zakamuflovat věkem, že na cementózu jsem ještě mlád, že u mně je to zatím pouze HOSIP. HOvno SI Pamatuju.:-D

    OdpovědětVymazat
  2. Ahojíček Marcelko, tak to jsem ráda, že už sem nemusím chodit jen koukat a můžu také písnout pár písmenek ... však to je dlouhý článek a to je teda třeba počkat :-) no hlavně, že jsi v pořádku ... že jsem s tebou cítila, to ti asi nemusím psát, byla jsem MGR 4 krát, pokaždé posr... a i když jsem si myslela, že to bude podruhý, potřetí, počtvrtý lepší, nebylo ... ještě že tam byly ty příšerné zvuky a balónek v ruce, oblbovačku jsem neměla, ale prdítko a dech stažený až, až. To se potom nedivím, že jsi zapomněla, že sis batoh dala do skříně, no a co, tak policajti to stejně jen zapsali a vyprdli se nato :-) A víš, že po padesátce je to zapomínání normální ? To mám písemně potvrzené :-):-):-)Tak jsem si zase popovídala a mažu za dědíkem, byli jsme na procházce a tak je třeba dodat RUM (rozumně uloženou měnu)... papa a hodně zdravíčka přeje žabička.

    OdpovědětVymazat
  3. milá Pavle děkuji za vaši přízeň a písmenka už jsem inkognito taky navštívila vaše stránky a omlouvám se že komentář jsem nezanechala,ale slibuji že až moje dřevěné pahýly trošku umravním určitě něco písnu

    pro Natty
    zdravím žabičko tak trošku sem se poflakovala protože jaksi mi to pismenkovani trvá a trvá troššku se zas peru s tou zatracenou motorikou,takže mi všecko jde jak psovi pastva no ale jak říkáš boju a jenom tak lehce se nevzdám,rozumně uloženou měnu sem v čajíčku taky mměla s citronem vždycky ráda no ale mám smůlu to by asi dopadlo....tak si s žabáčkem dejte i za mě a měj se hezky pa

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní31.1.11

    Tak jsem se zase dockala krasneho cteni a pekne se pobavila krasne napsanou zivotni povidkou.Musim rict klbou dolu takhle psat umi jen malo kdo.Ella

    OdpovědětVymazat
  5. Milá babčo Marcelko.Vaše návštěva vězte nebyla inkognito.Administrace nám ukáží spoustu informací, takže jsem byl polichocen, když jsem mezi návštěvníky viděl i Vás.Za nezanechaný komentář netřeba se omlouvati.Není to můj cíl, získat co nejvíce komentářů.Také kolikrát navštívím další blogy, mile rád si přečtu zajímavé články, prohlédnu si fotky a někdy se to tak semele, že zrovínka v tu danou chvíli nejsem schopen zanechat komentář.Někdy mám mozek (jestli ho vůbec mám) úplně "vypnutý" a pouze vstřebávám články, ale sám nejsem schopen nic vymyslet. :-D A u Vašich článečků mi to dělá obvzlášť velký problém,jelikož kolikrát po přečtení ani nevidím na klávesnici, neb mám oči plné slz smíchu.

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní2.2.11

    Marcelko, to jsem si zas báječně početla a od srdce se zasmála. Do toho tunelu by mě nikdo nedostal, moje nejhorší sny jsou, že prolézám trubku a nemůžu ani dopředu, ani zpátky, vzduch se začíná nedostávat a já na místě umřu. Jo, a budu si pamatovat, že si nemám nikdy kupovat dva stejné batohy. :-)) Jarka

    OdpovědětVymazat
  7. Marie2.2.11

    No já mám něco na co neni ani název.Já než si na něco vzpomenu to je věčnost.Měli by na to vymyslet nějaký lék!!Spolknu prášek a už vím co jsem chtěla!Tak Papa

    OdpovědětVymazat
  8. Ahojík Marcelko, tak jsem přišla na chvilku, abych ti řekla, že teda ta semínka jsou moc dobrá a i když jsem jich domů přinesla jen trochu, tak jsem si pochutnala :-):-)Nejsem na sladké, ale tahle mi chutnala, přestože mě prodavačka pěkně "nažhavila", ale páru jsem vypustila až v autě :-):-)Nejhorší je, když v životě potkáš "Šumafuka" - mám raději "Divočáky" - tak papa, dnes svítí sluníčko, nacpu pupík rolkama a brokolicí a mažu prohnat klepýtka :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní3.2.11

    Nazdárek babuš tak tu cementózu už mám občas taky.Jdu do ledničky a najednou nevím pro co.Pak ti holka něco mluvím a bych nezapoměla co jsem chtěla jako první říct tak řeč přeruším a pak zjistím,že nevím co jsem vlastně mluvila.No a co jsem to vlastně chtěla napsat?Jo jó,že se mě to chechtá při čtení ale ten doktůrek se asi s tebou pěkně potil,ten na tebe nezapomene.Já v tunelu měla naštěstí jen nohy nad kolena ale i tak brrr.Marcelko čauky a drž se kolikrát ty holka musíš škytat jak na tebe myslím a pohled stáčím ve váš směr.Fukčarinka anonym

    OdpovědětVymazat
  10. Babčo, to jsem se zase nasmála.:-D Tak vtipně napsané životní peripetie, to snad najdu jen u tebe. Měj se pohůdkově, opatruj se a já zase dorazím.

    OdpovědětVymazat
  11. Marcelko, jdu tě pozdravit, popřát hezký den a poděkovat za písmenka, doufám, že tady zase hodíš něco legračního do placu, abychom se mohli trochu "počurat" smíchy :-):-)Papa a jdu něco dělat :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Marcelko, jdu pořát hezkou středu, sluníčko krásně svítí a na zahradě všechno pučí. Mám tady vnoučka a tak mám v chaloupce veselo - tak měj moc hezký den - žabička.

    OdpovědětVymazat
  13. Zdravím tě Marcelko, zase jsem si užila dlouhého článku a jsem vysmátá, jak jsem už dlouho nebyla. Zrovna jsem na svůj blog dala článek "Žínka" taky na téma zapomínání. Tvůj blog mám pod kůží, denně musím zavítat a hledat další článek, který mě zase řádně pobaví. Ať ti to píše pořád tak výborně, je to jasně ze života - až na tu rezonanci ;-)))

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/