vánoční poklad

Můj milý deníčku,svůj taneček venku roztáčí mlha ze smogem,drahouš vyfičel kajsik na fušku,blázniví pošuci se otužujou u rybníka a čekají či jakesi te šupince pizne v bedně a pověsí se na háček,válím pozadí na gauču a roztáčím mejdan s horkým čajem s citronem a s adventní svíčkou,jak si tak rozjímám oko mi padne na škatuli s vánoční kolekcí co nám po našem dědovi pravidelně posílá Miluláš ze slinou u huby sem zakoketovala s myšlenkou na hříšný čokoládový taneček,zhřešit a nacpat břuch čokoládou,otevřu škatuli a bylo po tanečku,
pravím si kurňa to byl fofr,kobylky,mejdan uspořádaly beze mě šmejdky nenažrané a tak sem si zpoměla jak tež raz v době adventu se mezi polstrama na křesle objevovaly tajemné zmuchlané barevné papírové kuličky a tak
sme se s drahoušem poštěkali bo sem ho napomenula,že ustlané má v ložnici,ten mě s tím,že mi hrabe a že sem hysterka poslal do bža bo o žádných papírkách nic neví,štědrý den se blížil a tak jak naše tenkrát čtyřletá dospělačka konečně oko zavřela sem se pustila do zdobení stromečku,pověsila sem ozdoby a sáhla po škatuli s vánoční kolekci,hlavou mi blýsklo,že tu čokoládovou manu budu muset pověsit z dosahu čtyřleté bo jak zjistí,že je to jedlé tak to všecko zežere,natěšená,že si tež špetku uzobnu otevřu škatuli,drátky se mi spojily a naráz mě osvítilo a pochopila sem zastlané barevné papírové kuličky,naše čtyřletá s předstihem zjistila,že obsah škatule je jedlý a kolekci tajně vyžrala.
Oprášila sem v hlavě cenzory a usoudila,že za  tradice tajného vánočního vyžírání je zřejmě zodpovědný jakýsi  tajemný gen bo vyžírací tradice se v naší rodině táhne už od poloviny minulého století ,kdy,bratr mojeho dědy emigroval jak se kdysi mluvilo do západního německa a jak přišly vánoce sme bývali natěšení na vánoční balíček,který pravidelně dědovi posílal,raz byly v balíku nezapomenutelné čokoládové bonbony ve stříbrném staniolu ze střapečkama říkalo se jim salonky, 
babička je schovávala a hlídala jak ostříš,jak babička odešla do kolonialu pro proviant sme s dědou vyrazili na tajnou šňupací výpravu a hledali kde je babička mohla před náma uklidit,obdivovala sem dědu jak měl dobře vyvinutý čmuchací reflex a jak se mu podařilo je vyčmuchat,dali sme si po salonce a do staniolu děda zabalil ořech,
jak pak babička zdobila stromeček a přišlo na salonky ve stříbrném staniolu se děda tvářil jak tajemný hrad v karpatech a ja sem od strachu kdy babička narazí na ty ořechové ani nedýchala,potom co nám babička dovolila si salonky poobírat a sníst mi bylo divné,že nikdy nikdo na ořechovou salonku nenarazil,ale ze strachu a špatného svědomí sem to pro jistotu neřešila,salonky ve stříbrném staniolu se staly pravidelnou součástí vánočních balíku a každý rok sme s dědou pořádali čmuchací vyžírací výpravy ,
jeden rok byla slabší úroda ořechů a tak na vánoční cukroví musela babička ořechy přikoupit,jak přišla z trhu si děda rýpnul a praví máš teho jako jedu,babička se otočila na kramfleku a kajsik odešla,vrátila se s plným papírovým pytlíkem ořechů zabalených ve stříbrném staniolu ve mně by se krve nedořezal,ale děda štěknul na babičku ty mi zkazíš každou radost a jak babička zahlásila dyť už to je velká děvucha se mi drátky spojily a tak sem konečně pochopila,že byli domluveni a proč se nikdy žádná ořechová salonka na stromečku neobjevila do dneska ráda zpomínám na salonkové vyžírací výpravy.
Stejně jak na vyžírací výpravy ráda zpomínám na vánoční stromeček,jak děda malým ručním vrtáčkem provrtával ořechy do kterých sme velkou štopovací jehlou navlíkali provázky a pak věšeli na stromeček,visely na něm voňavé slupky z citronu nebo pomeranče,které babička uměla okrájet do spirálky,jako řetězy jsme na nitku navlíkali křížaly,skleněné ozdoby byly vzácné a jak babička ani nevím kde splašila pár domečků a ptáčků jak se světlo zhaslo a svítily jenom svíčky sme ani nedýchali a pozorovali jak se v tom světýlku krásně lesknou a do dneska i když se dochovalo jenom pár časem vybledlých kousků je střežím jako vzpomínku na vánoce mojeho dětství a i když jsou dneska určitě ozdoby mnohem krásnější pro mě jsou můj vánoční poklad.





5 komentářů:

  1. Marcelko, tak toto velmi dobře znám - já zase házela staniol od čokolády za gauč a při jarním úklidu se přišlo nato, kdo nejvíc loupil :-) Zabalit do staniolu ořechy je dobrý nápad, já to dělám na venkovní stromeček. Loupí se nejlépe když jsme děti a to už bohužel nejsme a také je všeho dostatek a tak se loupit nemusí - já dnes dávám raději perníčky, vloni jsem je dala prvně, měly ohromný úspěch a tak dnes jdu dělat perníčky na stromeček, neboť mám čas a s dědíkem jsme doma sami, než přijde víkend - papa žabička.

    OdpovědětVymazat
  2. moc děkuji za návod a hned to vyzkouším

    OdpovědětVymazat
  3. jo tak funguje to a jsem ráda,že už nebudu anonym,protože já stránky nemám žádné sem mě zavedla nějaká náhoda a jsem tomu moc ráda vaše jak vy říkáte písmenka jsou opravdu skvělé a tento článek je opravdové vánoční pohlazení

    OdpovědětVymazat
  4. joo Natty mě k slzám můj drahouš dodoneska dojímá jak se ho ptám co si zas vyžral a on eště s hubou od cukru že prý nic a jak se ze stromečku zmizne perníček svádějí to na chudáka našeho psíčka Čendu a jak ho chudáka obhajuju,že to nežere se snaží mi nakukat,že on je mazaný a žere je jenom ze stromečku,jo žabičko u nás je jenom perníkový stromeček už hooodně dlouho a vždycky má úspěch

    milá Janko děkuji za písmenka a doufám,že vám nebude vadit že jsem vaše jmeno zneužila ku veřejné nápovědě pokud vám to bude vadit tak ho odstraním a taky bych byla ráda,kdybyste vynechala vykání a mohly si psát ve tvaru ty

    zdravím vás děvčata a přeju vám pohodový čas předvánoční

    OdpovědětVymazat
  5. Marcelko, zavítala jsem dnes na článek s vánočně-žrací tématikou. To znám z mládí, ale nebyly to jen cukrovinky ze stromka. U nás jsme chodili na hříbky a hlavně na kuřátka a pak je maminka zavařila do kyselého nálevu. To byla dobrota. Až tak, že jsem uzmula skleničku, vyžrala ji a potom jsem ji i s tím nálevem jakoby shodila na beton, ona se rozbila... a pak jsem tvrdila, že sklinka spadla "sama". Jasně že to maminka objevila - sklinka jen s nálevem bez kuřátek?!
    Zase moc pěkný článek. Děkuji.

    OdpovědětVymazat

url adresa
http://babcapismenkuje.blogspot.cz/