víc pod kontrolou,tráva se začala pěkně rozrůstat a malí nezbedníci jak chtěli opustit prostor určený na hraní nutně museli projít kolem bachaře co je měl zrovna na starosti,zatím co naše malé zlatíčka tráva umravnila dospělí jedinci se začali pobuřovat nad tím,že všude kaj je místo hned cosi do země střelím a oni chudáčci tedˇ aby chodili na okolo a v domění,že sem nejenom chromá,ale i slepá si začali v trávě vyšlapávat chodníček co mně vytáčelo a důrazným štěkotem jim připomínala debatu o rozmazlování a důvody proč se tam ta tráva vyskytla,naši nejmladší pozorovatelé okamžitě a střelbitě po vzoru neumravněných dospěláků opět začali z pískoviště mizet a chodníčků přibývalo a přibývalo,najednou sem zaslechla,že mokré rukávky vymachané v bečce na sluníčku uschnou atˇ si u babičky užijou bo doma to nemají,tak sem chytla nerva a pravím vy tupci jak už tak nutně potřebujete tu trávu zničit tak asponˇ chodˇte v jednom místě a ne kde vás zrovna napadne a na karton sem malovala značku přikázaný směr chůze připla připináčkem na kulik a zabila do země do prvního deště se zdálo,že pochopili,jak zapršelo značka se rozmočila zůstal jenom kulik a kolotoč s vyšlapaným chodníkem se opakoval a to sem pojala podezření či mi ty moje potomky v porodnici nevyměnili bo sou fakt jak trotli no a jak nás vloni s drahoušem popadla ta vodní mánie a sháněli folii do rybníka sme v obi narazili na šlapky,které mi hned padly do oka a jednu sem si hned naložila do vozíku bo sem si řekla to musí pochopit i osel,drahouš hned přiložil tři další,že to bude prý fajně vypadat i kolem mojeho vodního dílka a navíc rodina bude umravněna a nebude se blbě ptát kudy tudy má projít no a i když mi můj drahouš furt připomíná,že já radši myslet nemám že na to mám jeho sem nahlas popřemýšlela,že ty tři bude málo mi praví prosímtě nemysli a jdi sme zamířili ku kase, doma se ukázalo,že tři je fakt málo bo tou čtvrtou šlapkou se mi konečně podařilo nezbedníky umravnit a všichni konečně pochopili přikázaný směr chůze což se mi ulevilo možná fakt budou moji konečně pochopili bo chytrému napověz blbého trkni,můj drahouš,aby zakamufloval moji myšlenku o množství mě zdrbal,že kdybych nemyslela na capiny bych si všimla,že ty šlapky sou levé i pravé a my máme všechny levé jenom ta moje v trávě je pravá a začal do mě hučet abych to vybuchala za jednu levou,aby to bylo levá,pravá…….že koupíme eště dvě pravé a bude to ok,tak sem pravou šlapku vybuchala za levou za týden sme čistě náhodou jeli kolem obi tak sme se stavili pro ….šlapky,jak už sme jeli do obi po čtvrté zblbnuti levou a pravou šlapkou bo furt jakási neštymovala se nás baba u pokladny zeptala či prý by nebylo lepší koupit šlapky naráz že to opakované ježdění pro šlapky co vlastně nejsou šlapky ale stopy se nám trošku prodraží ji pravím,že sme dislektici a máme problém s levou a pravou se nám konečně podařilo šlapky vyladit chodník štymuje i zešmatlaná tráva pěkně začíná dorůstat a válečná sekyra je na čas zakopaná.
jablko sváru
víc pod kontrolou,tráva se začala pěkně rozrůstat a malí nezbedníci jak chtěli opustit prostor určený na hraní nutně museli projít kolem bachaře co je měl zrovna na starosti,zatím co naše malé zlatíčka tráva umravnila dospělí jedinci se začali pobuřovat nad tím,že všude kaj je místo hned cosi do země střelím a oni chudáčci tedˇ aby chodili na okolo a v domění,že sem nejenom chromá,ale i slepá si začali v trávě vyšlapávat chodníček co mně vytáčelo a důrazným štěkotem jim připomínala debatu o rozmazlování a důvody proč se tam ta tráva vyskytla,naši nejmladší pozorovatelé okamžitě a střelbitě po vzoru neumravněných dospěláků opět začali z pískoviště mizet a chodníčků přibývalo a přibývalo,najednou sem zaslechla,že mokré rukávky vymachané v bečce na sluníčku uschnou atˇ si u babičky užijou bo doma to nemají,tak sem chytla nerva a pravím vy tupci jak už tak nutně potřebujete tu trávu zničit tak asponˇ chodˇte v jednom místě a ne kde vás zrovna napadne a na karton sem malovala značku přikázaný směr chůze připla připináčkem na kulik a zabila do země do prvního deště se zdálo,že pochopili,jak zapršelo značka se rozmočila zůstal jenom kulik a kolotoč s vyšlapaným chodníkem se opakoval a to sem pojala podezření či mi ty moje potomky v porodnici nevyměnili bo sou fakt jak trotli no a jak nás vloni s drahoušem popadla ta vodní mánie a sháněli folii do rybníka sme v obi narazili na šlapky,které mi hned padly do oka a jednu sem si hned naložila do vozíku bo sem si řekla to musí pochopit i osel,drahouš hned přiložil tři další,že to bude prý fajně vypadat i kolem mojeho vodního dílka a navíc rodina bude umravněna a nebude se blbě ptát kudy tudy má projít no a i když mi můj drahouš furt připomíná,že já radši myslet nemám že na to mám jeho sem nahlas popřemýšlela,že ty tři bude málo mi praví prosímtě nemysli a jdi sme zamířili ku kase, doma se ukázalo,že tři je fakt málo bo tou čtvrtou šlapkou se mi konečně podařilo nezbedníky umravnit a všichni konečně pochopili přikázaný směr chůze což se mi ulevilo možná fakt budou moji konečně pochopili bo chytrému napověz blbého trkni,můj drahouš,aby zakamufloval moji myšlenku o množství mě zdrbal,že kdybych nemyslela na capiny bych si všimla,že ty šlapky sou levé i pravé a my máme všechny levé jenom ta moje v trávě je pravá a začal do mě hučet abych to vybuchala za jednu levou,aby to bylo levá,pravá…….že koupíme eště dvě pravé a bude to ok,tak sem pravou šlapku vybuchala za levou za týden sme čistě náhodou jeli kolem obi tak sme se stavili pro ….šlapky,jak už sme jeli do obi po čtvrté zblbnuti levou a pravou šlapkou bo furt jakási neštymovala se nás baba u pokladny zeptala či prý by nebylo lepší koupit šlapky naráz že to opakované ježdění pro šlapky co vlastně nejsou šlapky ale stopy se nám trošku prodraží ji pravím,že sme dislektici a máme problém s levou a pravou se nám konečně podařilo šlapky vyladit chodník štymuje i zešmatlaná tráva pěkně začíná dorůstat a válečná sekyra je na čas zakopaná.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Babčo,já se bavím a jako mamina sem tam šedivím s těch názorů.Doufám,že teď už je fakt klid a rodina neprudí a pochopila kde byl zakopaný pes-tedy problém.
OdpovědětVymazatMarcelko řehoním se, nenudíš se.
OdpovědětVymazatSuper! To je na knihu, těším se na další příběh Vašich peripetií. S pozdravem a přáním krásných dní, Lukáš.
OdpovědětVymazatTak to je dobrý výmysl, ale způsob vyprávění je ještě lepší. Pobaví bezpečně. Díky.
OdpovědětVymazatBabčo, přišla jsem se zasmát. Ty nikdy nezklameš. Když jsem četla jak si děti máchají ručičky v barelu, taky mě polilo horko. Sama bych měla strach, aby se do barelu nepřekulili.
OdpovědětVymazatBabčo, zdravím tě. Opět po čase jsem klikla na tebe do Oblíbených na mé liště a nelituju. Přešupačím i tento článek dalším čtenářům do rodiny, ať si k tobě sami šlapou chodníčky na chlámot. Doufám, že po šlapkách už všichni chodit umí - šak sou vnuci o dost starší. Moc tě zdravím a těším se na další. Tvoje nadšená čtenářka Kitty (diviznacka.blog.cz - kdybys zapomněla) ;-)
OdpovědětVymazatZnovu jsem se bavila - člověk po čase zapomene, že už se s tebou jednou nad tímto článkem bavil! Zdravím a přeju pohodový čas do vánočního běsnění
OdpovědětVymazatZdravím potřetí s pochvalou, jak jinak. I u mě je teď problém s chozením po venku, taky bych potřebovala nějaké "šlapky" nebo stopy. Kouknu se po něčem, nasadila jsi mi do hlavy podnětného brouka ;-)))
OdpovědětVymazatA můj blog je teď: https://diviznacka.blogspot.com/, kdyby někdo nevěděl :-)